Jičín

12. únor 2013 | 21.31 |
› 

Historie města

Jičín
Přesné datum založení města Jičína není známo. Nemá totiž zakládací listinu.
První zmínka o něm je z roku 1293. Vlastníkem jičínského panství byl tehdy král.
V roce 1337 Jan Lucemburský prodal Jičín šlechtickému rodu Vartenberků,
kteří se starali o územní rozvoj a zakládali nové vsi. V době renesance městu vládli Trčkové z Lípy.
Za jejich působení byly ve městě postaveny nové hradby a dodnes stojící Valdická brána.

Nejznámějším majitelem Jičína byl bezpochyby Albrecht z Valdštejna,
který nechal ve městě zbudovat rozlehlý palác se 123 místnostmi, i dnes je dominantou náměstí.
Valdštejnský zámek vznikl přestavbou původně renesančního zámku.
V této době v Jičínské kotlině vznikla řada pozoruhodných
raně barokních staveb, které stavěli italští architekti.
Jičín
Po Valdštejnově smrti země zpustla. Byla drancována švédskými i císařskými vojsky.
Desítky vesnic bylo vypálených a některé zanikly docela.
Přišla doba násilné rekatolizace, kterou vyvíjeli jičínští jezuité. Vznikla jezuitská kolej,
na které působila vedle Bohuslava Balbína řada výjimečných osobností.
Jičínský zámek
V době Národního obrození (19. století) se krajině kolem Turnova, Sobotky a Jičína začalo říkat Český ráj.
Roku 1866 vrcholí spor mezi Pruskem a Rakouskem.
Dochází k válce a mnoho bitev se právě odehrává kolem Jičína.
V okolí dodnes stojí několik památníků.
Jičín
S Jičínem je spjato mnoho významných osobností 20. století - publicista Karl Kraus, spisovatel Václav Čtvrtek, malíř František Kaván, spisovatel Josef Štefan Kubín, architekt Čeněk Musil, grafik Josef Váchal, grafička Anna Macková či skladatel Josef Bohuslav Foerster. Město však také proslavil malíř Radek Pilař, stvořitel pohádkové postavičky Rumcajse.

Valdická brána
Valdická brána
Tato 52 metrů vysoká strážná věž se hrdě tyčí v samotném centru města a je dominantou Valdštejnova náměstí. Byla postavena jako součást městského opevnění a zachovala se jediná ze tří bran. Původně měla jen dvě patra, ale po požáru v roce 1589 byla zvýšena o patro třetí s bytem věžníka, vyhlídkovým ochozem a jehlancovou osmibokou střechou. Z věže je nádherný výhled do okolní krajiny. Vidět odtud můžete Zvičiny, Krkonoše, Kozákov, ale i Ještěd. Musíte však nejprve zdolat 156 schodů, které na vyhlídkový ochoz ve výšce 32 metrů vedou. Schody v druhém patře jsou dřevěné a není to nic pro ty, kteří mají strach z výšek. Ti, kteří je zdolají, se však mohou těšit na výhled vskutku královský. Valdická brána neslouží jen jako rozhledna, konají se tu i výstavy, besedy, koncerty či divadelní představení ochotníků ze Závěsného divadla.

Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel se nachází vedle Valdické brány. Se sousedícím zámkem je propojen barokní chodbou. Nechal ho postavit Albrecht z Valdštejna na místě několika

zbořených měšťanských domů. Když se ocitnete uvnitř kostela, jakoby se zastavil čas. Oči návštěvníka zaujmou krásně zdobené fresky na stropě, pozdně barokní zařízení z první poloviny 19. století a hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba. Postranní lodi zdobí boční oltáře s obrazy, vpravo obraz svaté rodiny a vlevo obraz sv. Anny s Pannou Marií. Vidět tu můžete sochy sv. Zachariáše a sv. Anny či rokokovou kazatelnu. Kostel byl vysvěcen roku 1701 a zajímavostí je, že nemá věž. Byl zamýšlen jako jeden ze středobodů Valdštejnské komponované krajiny.

Kostel sv. Ignáce
Kostel sv. Ignáce
Kostel najdete asi 200 m západně od náměstí, když projdete Chlečického ulicí. Gotická stavba kostela sv. Ignáce je nejstarší dochovanou stavbou v Jičíně. Vznikl na konci 14. století. Stojí stranou náměstí, je obklopený domy a plochou, na které se dříve rozkládal hřbitov. Původně byl městským farním kostelem vysvěceným sv. Jakubovi Většímu. Ovšem po předání kostela jezuitům roku 1622 byl vysvěcen sv. Ignáci.
Kostel je trojlodní a jeho dominantou je oltář sv. Ignáce v pseudogotickém stylu. V tomto stylu je i zařízení kostela, které pochází z doby okolo roku 1900. Najdeme tu ovšem i zbytky barokní výzdoby. Autorem většiny oltářů je Stoklasa mladší. Z jeho dílny pochází jak hlavní oltář, tak i dva boční oltáře P. Marie a sv. Františka Xaverského a také kazatelna. Boční oltáře sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého jsou pozdně barokní a měly by být dílem Kosmonoských Jelínků. Kostel neustále procházel opravami.
Podepsaly se na něm války, krádeže, požáry a především jeho stáří. Za prusko-rakouské války tu býval lazaret. Chrám sv. Ignáce měl 4 zvony. Nejstarší zvon byl zvaný Václav, druhý František, třetí Sekundina a nejmladší Ignácz. Historie zvonů je pestrá. Všechny kromě Františka byly zrekvírovány (zabaveny). Ignác a Václav byly v roce 1929 znovu vysvěceny a zavěšeny. O tom, že to nejsou žádné muší váhy svědčí jejich hmotnost. Nový zvon Ignác váží 502 kg a Václav 786 kg.

Památky na Valdštejnově náměstí
Na náměstí najdete hned tři památkově chráněné objekty - Korunovační studnu, Mariánský sloup a kašnu se sochou Amfitrité. Empírová Korunovační studna se nachází ve středu náměstí a má podobu malého chrámu. Někdy se jí také říká Konvičková, zřejmě podle náznaku dekorativních konviček. Vznikla na počest návštěvy císaře Ferdinanda V. Později byla zazděna a do ní byla postavena skříň pro meteorologickou službu.
kašna
Mariánský sloup byl slavnostně posvěcen roku 1702. Má osmiboký základ a podstavec, na kterém stojí čtyři andělé a ve středu se tyčí 6 metrů vysoký sloup, na kterém je socha Panny Marie stojící na zeměkouli. Socha je ohrazena železným plotem a osázena lípami, které značnou část sousoší zastiňují. Empírová socha Amfitrité v kašně je dílem Jana Suchardy z roku 1835.

O Rumcajsovi
.
Rumcajs byl loupežník žijící s Mankou a Cipískem kousek od Jičína - v nedalekém lese Řáholci. Původním povoláním byl švec a protože se pohádal s jičínským pánem Humpálem (starosta), musel odejít z Jičína. To se stalo osudným Humpálovi a dalším jičínským pánům, pro které byl svobodomyslný Rumcajs trnem v oku. Jednoho dne si Humpál poslal pro Rumcajse a nechal podrazit boty na své velké nohy, známé svojí majestátností od Jičína až po Mladou Boleslav. Po příchodu Rumcajs Humpálovi nohu nepochválil a tak mu starosta zavřel dílnu a vyhnal jej z města pro urážku starostenské nohy. Rumcajs tedy začal bydlet v lese Řáholci - v místě dnešních Prachovských skal, kde má stále zachované doupě. Řáholec kdysi býval daleko větším a hlubším lesem. Ani po vyhnání Rumcajse z Jičína do lesa, nedal Humpál Rumcajsi pokoj. Rumcajsovi nezbývalo tedy nic jiného, než vyhlásit jičínskému panstvu opovědnictví - stal se zbojníkem.
.
O povídce
Pozitivní postava pana Rumcajse je typická pro jičínský kraj, autorem povídek je spisovatel Václav Čtvrtek ( 4.4.1911 - 6.11.1976 ),zfilmovaný seriál nadaboval Karel Hoger. Velkou zásluhu na popularitě Rumcajse má jeho ztvárnitel - malíř Radek Pilař. Václav Čtvrtek - pravým jménem Václav Cafourek (umělecký pseudonym - Huge Prattler) žil za první světové války v Jičíně, kam se jeho rodina přechodně přestěhovala z Prahy. Z jičínska napsal například několik pohádek o ševci Rumcajsovi, Mance a Cipískovi, pohádku o Makové panence, pohádku o Křemílku a Vochmůrkovi,pohádku o vodníku Česílkovi, pohádku O víle Amálce a pohádku Jak ševci zvedli vojnu pro Červenou sukni.
Rumcajsova ševcovna
Ševcovna Rumcajse
Hned pod věží v ulici Pod Koštofránkem je stavení, které patří ševci Rumcajsovi. Ano, i Rumcajs, ještě než se vydal na pohádkovou loupežnickou dráhu, býval obyčejným poctivým řemeslníkem. V Rumcajsově příbytku najdete nejen Manku a synka Cipíska, ale i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu ZOO, občerstvení a další kratochvíle. Rumcajsova ševcovna je vzpomínkou na vynikajícího spisovatele Václava Čtvrtka a skvělého malíře Radka Pilaře, který je autorem těchto pohádkových postaviček. Část ševcovny zdobí jeho ilustrace. Na Den dětí 1. máje se tu již tradičně koná Dvorková slavnost. Se svými ratolestmi si tu můžete hrát, zatančit a ochutnat pravý jičínský štrúdl. Ševcovna a ševcovská dílna nabízí dětem herní aktivity a zábavu i v době konání festivalu Jičín
- město pohádky, který se koná každý rok v září.
Rumcajsova ševcovna

Prachovské skály
Asi nejznámější částí Českého ráje jsou Prachovské skály. Leží severozápadně od Jičína. Skalní město vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře. Sloužilo jako útočiště lidem v době kamenné i ve středověku. Nachází se tu pozůstatky středověkého hradu Pařez a velké množství vyhlídek. Z lesa vystupují obří pískovcové skály, mezi kterými vedou úzké cestičky a strmé schůdky. Prachovské skály byly vyhlášeny státní přírodní rezervací již v roce 1933. Mají také nejstarší lezeckou historii v zemi. Střed tvoří romantické skalní město štíhlých vysokých věží a pilířů, mezi kterými jsou hluboké a těsné rokle.
Prachovské skály
Hustá síť turistických značek vás provede roklemi, stržemi, úžlabinami, po vršcích pískovcových skal s vyhlídkami a kouzelnými zákoutími. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, vyhlídka prof. Hekena či Císařská chodba. V horkých letních dnech se unavení turisté mohou osvěžit v přírodním koupališti U Pelíška, pojmenovaném po duchu těchto skal.
(upraveno ze stránek města Jičín)
Prachovské skály
.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře