Poděbrady

12. únor 2013 | 21.45 |
› 

Zámek - Poděbrady

Místo, kde stojí dnes zámek, bylo obýváno již v pravěku.
Zámek byl vystavěn neznámým českým velmožem po roce 1108.
Tehdy, po rozpadu mocného slavníkovského knížectví a záhubě Vršovců,
si neznámí majitelé Poděbradska postavili na opukové skále nad řekou
Labe opevněné sídlo. Když Poděbrady přešly za krále Přemysla Otakara II.
jako odúmrť mezi královské statky,
byl zde zbudován kamenný vodní hrad, na němž pobýval čas od
času panovník i s celým dvorem.

Hrad byl jedním z řady

strategicky důležitých míst na Labi, jež měla chránit
Prahu před vpádem nepřátel od východu a severovýchodu.
Zámek Poděbrady
Podle písemných památek zámeckého archivu i podle F. Palackého
a Rožmberského kronikáře V. Břežana narodil se zde v den
sv. Jiří r. 1420 jeden z nejslavnějších Čechů,
pozdější český král Jiří Poděbradský.
Dnešní podoba zámku je tedy výsledkem několika důkladných přestaveb
- od vodního hradu, přes středověkou pevnost, renesanční sídlo králů,
až po pozdně barokní stavbu, určenou za Josefa II. pro vojenské účely.
Zámek Poděbrady

Náměstí Jiřího
Toto náměstí je nejstarší částí města a bylo vždy tržním střediskem.
Odedávna tudy procházela stará obchodní cesta na Hradec Králové.
Současná podoba domů je výsledkem historického vývoje.
Jejich půdorysy pocházejí ze středověku, několik starých domů má
zachovaná renesanční jádra, původní zůstaly někde
i patrové kamenné sklepy, do jejichž spodních pater se ukládalo pivo.
Na náměstí stávaly volně masné krámy a krámky pekařů.
Náměstí Jiřího
Jezdecká socha krále Jiřího
Socha od Bohuslava Schnircha patří k vrcholným dílům české monumentální plastiky
19. stol. Způsob zhotovení plastiky je ojedinělý, neboť byla vytepána z měděných plátů upevněných na nosnou ocelovou kostru.
Havířský kostelík - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel stojí mimo vlastní centrum Poděbrad, v levobřežní části města na místě, kde bylo v roce 1496 popravo 10 vůdců povstání kutnohorských havířů. Jelikož dle tehdejších zákonů nebylo možné jich na místě popravit více, byly poslední tři havíři odvezeni k popravě na Křivoklát. Jeden z nich se ale zachránil útěkem, informoval panovníka Vladislava Jagellonského, načež byl osvobozen mimořádným soudem a praví viníci potrestáni.
Poblíž kostela také stál dub, jehož větve podle legendy potřísnila krev popravených havířů a strom poté začal rodit zvláštní kaštany, znetvořené vodorovnými rýžkami (považované v lidové fantazii za těla havířů s useknutou hlavou). Dub shořel v roce 1777 po zásahu bleskem.
Havířský kostelík

Historie kostela
Původní dřevěný kostel, který byl v roce 1516 na místě popraviště postaven na popud pražského měšťana Ondřeje Prachovce, zničily v roce 1634 Švédové (starali se o něj dva poustevníci). V letech 1665-1666 na jeho místě vyrostl zděný jednolodní raně barokní kostel s barokním inventářem. Josef II. nechal kostel v roce 1784 zrušit a jeho vybavení prodat v dražbě, již o několik let později však byl obnoven, byť jen jako hřbitovní kaple.
V druhé polovině 19. století byl kostel, včetně interiéru, pseudogoticky upraven.

Kostel Povýšení sv. Kříže
Trojlodní kostel církve římskokatolické, vystavěný v Poděbradech na místě staršího
(snad dřevěného) kostelíka v gotickém slohu ve 14. století.
Až do 18. století kostel obklopoval hřbitov. V 16. a 19.století byl
výrazně upravován. Na neznámém místě je v kostele pochována Kunhuta
ze Šternberka první manželka krále Jiřího z Poděbrad.
Nejstarší části kostela je presbytář, pětiboce uzavřený křížovou
hvězdicovou žebrovou klenbou.
Kostel Povýšení sv. Kříže

Lázeňský park, kolonáda
Historie parku úzce souvisí s historií lázní a jejich rozvojem.
Po objevení prvního minerálního pramene v r. 1905 v prostorách
zámku nechává kníže Hohenlohe v r. 1908 na svých pozemcích
vedle Charikleina pramene, nyní v Lázeňské ulici, postavit malé
"Knížecí lázně" (dnes Letní lázně).
Léda s Labutí
Původně měly jen 6 kabin, čekárnu a místnost pro personál.
Ordinaci si musel zřídit MUDr. Bouček naproti vchodu do lázní.
Přesto však měla první lázeňská sezona nečekaný úspěch:
126 hostů, 660 pasantů.
Ztracený ráj
V r. 1932 podle návrhu arch. J. Bertla byla budova upravena a
dnešní podoba pochází z přestavby v 80. letech.
Dobrá propagace a účinky minerální vody byly
základem růstu a vzestupu lázeňství.
Eliščin pramen
Nejstarší část parku o rozloze necelé 3 ha vznikla v místech
bývalého panského sadu podle projektu arch. Františka Jandy,
který později vypracoval plán na úpravu a rozšiřování lázeňského
středu směrem ke dráze, tak jak jej známe z dnešní podoby.
Později odkoupila obec od bratří
Kolonáda Libenského
Hlaváčových statek (v ulici Na Valech), aby mohl být rošířen park
a zamezilo se zápachu z hnojišť a chlévů. Na těchto prostorách bylo
zbudováno tenisové hřiště, voliéry s mývaly a opičkami, papoušky, želvami,
atd. Vstup do parku, kam se mohlo vstoupit po předložení legitimace
(na každou sezonu byla vydávána nová), zdobily palmy.
Kongresové centrum

Poděbradský hřbitov
Najdete ho v části Poděbrad zvané Kluk. Od roku 1963 státem chráněná památka.
Projekt tohoto hřbitova je největším dílem Josefa Fanty pro město Poděbrady
a zastupuje secesi v té nejčistší formě. Stavba hřbitova byla svěřena tomuto
zkušenému staviteli, který ji provedl v letech 1902 - 1903.
Židovská část hřbitova
Co zde můžete vidět? Hned samotná vstupní brána, hřbitovní vrata se dvěma brankami,
u vchodu hlavní hřbitovní kříž se secesním dekorem,
obojí vyrobil poděbradský umělecký kovář Jan Mareš.
Pouze měděný a kdysi kolorovaný reliéf Piety nad hlavním vchodem
byl dodán z pražské Schorchtovy kovolijecké dílny.
Hřbitovní kaple s bývalou márnicí a pitevnou a stylově shodný domek
hrobníka s dvorečkem naleznete hned za hlavním vchodem.
Truhlářské a řezbářské práce v interiéru hřbitovní kaple zhotovil místní
umělecký truhlář Jan Báša, zahradnická úprava celého hřbitova
je dílem známého pražského zahradníka Františka Thomayera.

Špitál
postavený v roce 1444 a vydržovaný z nadace první manželky krále Jiřího Kunhuty
ze Šternberka. Ještě v 17. století zde žily chudé stařenky s povinností
denních modliteb za zdraví habsburského rodu. Současná podoba
je z první poloviny 18. století. Budova slouží jako depozitář
pro potřeby Polabského muzea.
foto letní Lázně

Klášter
založený kongregací šedých sester II. Řádu z Hradce Králové.
Sestry působily jako vychovatelky v nejstarší poděbradské opatrovně
založené kněžnou Hohenlohe r. 1885 nebo jako ošetřovatelky v bývalé
městské nemocnici dr. Bohumila Boučka. Klášter byl zrušen v r.1907.
Budova slouží jako muzejní depozitář.

Polabské muzeum
Vznik Polabského muzea, podobně jako řady dalších muzeí,
souvisel s přípravami na velkou celonárodní Národopisnou výstavu
českoslovanskou v roce 1895.

Po skončení Národopisné výstavy se do Poděbrad vrátila jen nepatrná část
zde sebraného materiálu, která se stala spolu s významným darem
soukromých sbírek poděbradského lékárníka Jana Hellicha
základem sbírek budoucího poděbradského muzea.
Vila Kouřimka
Josef Fanta jako jeden z nejvýznamnějších z představitelů české secesní
architektury je známý v povědomí turistů především jako architekt
Hlavního nádraží v Praze (Wilsonovo nádraží),
kde si můžete prohlédnout například krásnou Fantovu kavárnu.
Přitom i v Poděbradech nalezneme jeho rukopis.
Vila Kouřimka
Jako první vilu projektoval tzn. Obereignerovu vilu v Havlíčkové ulici.
Vilu Kouřimku projektoval Fanta pro Obereignerovy příbuzné,
rodinu Geiselreitnerových, která pocházela z Kouřimi.
Odtud i jméno vily - Kouřimka. Vila je co do výzdoby střízlivější,
co do stylu vytříbenější. Řadí se ke geometrické secesi.
Stejně jako Obereignerova je stavěná z neomítnuté opuky,
která je kombinovaná se zdivem z červených cihel.
Doplněny jsou pískovcové články.

Poděbrady - historie lázeňství
Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání.
Původní záměr majitele panství Arnošta Filipa Hohenlohe ze Schillingsfürstu
bylo najít zdroj kvalitní pitné vody pro potřeby města Poděbrady.
Pro tyto účely pozval do Poděbrad pruského statkáře barona Büllowa z Bothkampu,
který měl zkušenosti s hledáním vody pomocí virgule.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář