Hrad Točník

14. únor 2013 | 20.33 |
› 

Točník

S hradem Točník zůstane navždy spojeno jméno Václava IV.
Toto luxusní a pyšné sídlo si nechal postavit v letech 1398 - 1401 po požáru hradu Žebrák,
který už jeho nárokům na pohodlí a královskou prestiž přestal vyhovovat.
Byl postaven v přechodovém stylu mezi hradem a zámkem,
kde obranné prvky byly potlačeny na úkor těch okrasných.
Václav se zřejmě cítil tak mocným a nepřekonatelným, že o nějakém nebezpečí ani neuvažoval.
Rád se obklopoval krásnem a přepychem a nedbal na mravy a solidnost svého panování.

V různých historických knihách se dočtete, že to nebyl dobrý král
a místo o poddané se staral o zábavy, lovy a pitky.
Točník
Jak se slušelo na krále, Točník stavěla dvorská huť a práce jim šla zřejmě od ruky,
když první písemná zmínka o tom, že tam Václav IV. nocoval je už z roku 1398.
V roce 1400 sem dokonce nechal převést a uložit část královského pokladu.
Zřejmě se tu opravdu cítil bezpečně.
Původní přístupová cesta na hrad vedla po hřebeni Zámecké hory směrem od vesnice Zdice.
Schválně se prý vyhýbala Žebráku, aby král nebyl obtěžován vladařskými povinnostmi.
Jak je vidět na modelu hradu, nejprve se muselo projít první hranolovou branou
a dále pokračovat po mostě nad hradním příkopem.
maketa hradu
V příkopu bylo jezírko a sloužilo jako jediný vodní zdroj.
Druhou hranolovou branou se vstupovalo na první nádvoří.
Následovala třetí brána, která vedla na vnější nádvoří, které bylo obklopeno budovami.
třetí brána
A tady se hrad dělil na část pro doprovod a služebnictvo a
část pro soukromou potřebu krále.
Nevelkou branou se vstupuje na nádvoří, které vedlo ke Královskému paláci,
který měl tři patra, směrem do nádvoří velká okna, ozdobné portály a pavlače.
palác
Dodnes můžete obdivovat místnosti,
ve kterých původně býval audienční sál - dnešní kaple, pokoje pro krále,
královnu i vzácné hosty a také hradní kuchyni.
Dva zachovalé gotické krby v prvním patře a část točitého schodiště,
které původně spojovalo všechna tři patra.
kaple
K areálu Královského paláce patřila také strážnice se strážní věží a
zastřešené chodby nad hradbami, po kterých se procházelo mezi budovami.
V druhé části hradu na severní straně nádvoří byl postaven třípatrový Velký palác,
zvaný také purkrabský. Byl určen pro hosty a správu hradu.
Jeho sklepy sloužily jako konírna a vešlo se tam údajně až 90 koní.
První patro mívalo dva sály a ve druhém patře byl zřejmě pouze jeden reprezentativní
sál s několika velkými okny a byl to v té době jeden z největších sálů v Evropě.
purkrabství
V roce 1409 zde byl projednáván spor o Pražskou univerzitu a vydán slavný
Dekret kutnohorský. Jak jste si mohli všimnout, Točník vlastně nemá velkou obrannou
věž jako jiné hrady té doby. Její úlohu zastupovaly vysoké, ze skály vystupující mohutné
zdi Královského paláce. Vzhledem k nepokojům v zemi sem Václav IV. po
roce 1413 přestal jezdit a zdržoval se převážně na svém Novém Hradě u Kunratic.
Zřejmě aby to měl blízko do Prahy. Po Václavově smrti v roce 1419 byl odtud odvezen
královský poklad a hrad byl dán do zástavy.
purkrabství

Když se v roce 1522 zřítil most nad příkopem,
rozhodl se jeho tehdejší majitel Jan z Vartenberka pro rozsáhlé stavební úpravy.
Nechal prorazit nový vchod ze západní strany a kolem této brány bylo postaveno
nové opevnění (barbakán).Také povolal kutnohorské havíře,
aby tu vyhloubili novou studnu. Zřejmě to nebyla žádná hračka dělat 72 m
hlubokou studnu na kopci a ještě ve skále.
Točník
Po Janu z Vartenberka vlastnili hrad Krajířové z Krajku,
kterých zálibou bylo hledat neexistující poklady a tak se stalo totéž co na Žebráku.
Kopali a kopali, až se část hradu zřítila. Dalšími majiteli byli Lobkovicové,
kteří jej vlastnili až do roku 1594 a za jejich panování tu byl pořádek a
také probíhaly různé stavební úpravy a obnovy.
brána
Do dnešní doby se dochovala sgrafitová výzdoba Velkého paláce,
příčného křídla a věže. Dalších tři sta let byl Točník majetkem české koruny a
byl spravován pouze volenými hejtmany, ztratil své výjimečné postavení a chátral.
Prý posledním králem, který Točník navštívil byl císař Rudolf II.,
který tu sice přenocoval, ale celou noc ho něco strašilo a nemohl se
dočkat rána zřejmě hejno netopýrů, které tam dodnes bydlí.
okolo
Později hrad sloužil jako vězení pro nebezpečné zločince a ve třicetileté válce jako
úkryt pro okolní obyvatelstvo. Nikdo se o něj nestaral a podle toho také vypadal.
Až v roce 1733 byla audienční síň Královského paláce upravena na kapli sv. Bartoloměje,
konaly se tady poutě a díky tomu se vlastně celý palác zachoval až dodnes.
brána
Změna nastala až v 19. století, kdy bylo v módě chodit na výlety na opuštěné hrady.
Poslední majitel Josef Colloredo-Mansfeld prodal Žebrák i Točník Klubu
československých turistů, kteří je začali opravovat.
Bohužel prováděli některé opravy s nenávratnými změnami, takže už se o nich
nic nedozvíme ani z archeologických výzkumů. Dnes jsou majetkem státu a po
nákladných opravách byly zpřístupněny pro veřejnost.
bufet u hradu
Okolo hradu k západní bráně, je nádnerný pohled na hrad Žebrák a krásnou krajinu v okolí.
Na bráně jsou umístěné vlysy znaků všech zemí, ve kterých Václav IV.
vládl a byly sem přeneseny z původního vchodu.
(Zdroj: stránky hradu Točník, wikipedie, foto: internet)
výhled na hrad Žebrák

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře