Hrad Křivoklát

14. únor 2013 | 20.45 |
› 

Křivoklát

Jednou z nejznámějších českých památek je hrad Křivoklát.
Bylo to oblíbené místo pobytu českých knížat, králů, šlechticů a zůstává ním i dnes.
Tento významný královský hrad na dnešním místě vznikl buď koncem vlády
Přemysla Otakara I., nebo na samém začátku vlády Václava I., někdy kolem roku 1230.
Křivoklát
V povodí Berounky tou dobou postupně vznikal celý systém hradů,
ale Křivoklát v něm zpočátku nehrál moc důležitou roli.

Do popředí se dostává až za vlády Přemysla Otakara II.
obytná věž - donjon
Jako místo pro jeho stavbu byla zvolena nepravá ostrožna, obtékaná Rakovnickým potokem.
Stavba komplikovaného rozměrného objektu, který zde postupně vznikl,
se protáhla až do 80. let 13. století a v jejím průběhu se postupně měnily nároky
na podobu hradu i požadavky na jeho funkci.
manský dům
V první etapě to byl sloh románský, vznikla obvodová hradba
a mohutná okrouhlá obytná věž - donjon, zachovalá dodnes.
Křivoklát okna
Ve druhé etapě vznikaly hlavně obytné a provozní objekty
velkých i malých rozměrů. Ve třetí etapě se z Křivoklátu stal velmi výstavný,
architektonicky složitý, nejspíš sedmidílný hrad se
třemi věžemi a množstvím dalších staveb.
znak dvojité W je pod okny
Tuto etapu ukončil rozsáhlý požár začátkem 14. století.
Poté byl hrad pouze nouzově opraven a doslova chátral.
Později zde několikrát pobýval i král Karel IV.,
ale ani on nepřispěl k jeho zvelebení.
oblouk
Dalšího rozkvětu se Křivoklát dočkal až za vlády Václava IV.,
který holdoval lovecké vášni a okázalému dvorskému životu a
tak mu tento zpustlý a omšelý hrad nevyhovoval.
velký sál
V posledních letech 14. století přistoupil k jeho náročné přestavbě ,
v rámci které se značně rozšířila plocha hradu, změnilo se vedení přístupové cesty
a celý obvod hradu obklopil jako výrazné posílení jeho
obranyschopnosti nový parkán.
kaple
Na severozápadě vznikl vysunutý areál manského domu,
připomínající samostatný hrádek.
V horním hradu vznikla rozměrná budova purkrabství,
které bylo sice v dalším vývoji změněno na sýpku, ale je dodnes nejlépe
dochovaným dílem václavské přestavby.
nádvoří hradu
Hrad byl opatřen i doplňkovým vodním zdrojem,
mimořádně kvalitně provedeným keramický vodovodem.
Křivoklát Václava IV., se opět stal jedním z nejnádhernějších hradů v zemi.
Katastrofální požár 18.3.1422 a následné čtyřnásobné dobývání střídavě
husitskými a katolickými vojsky hrad postihlo mimořádně těžce.
dobový nábytek
Poslední dobu rozkvětu Křivoklátu přinesla až velkolepá
přestavba za vlády Vladislava Jagellonského, jehož znak (dvojité W)
je dodnes vidět pod okny na nádvoří.
Zcela přestavěn byl horní hrad, novou bohatě zdobenou klenbu získal i Velký sál,
přestavěna byla i kaple, doposud velmi dobře dochovaná včetně mnoha
ozdobných detailů a s původním oltářem z roku 1490.
sbírka saní
Hrad byl také zajištěn novým opevněním.
Vladislavská přestavba z Křivoklátu učinila jednu z nejvelkolepějších
panovnických rezidencí střední Evropy své doby.
dveře do Stříbrnice
Dějinným paradoxem se jeho zdi nikdy nedočkaly pestrého dvorského života,
ale sloužil spíše jako bezpečné zátiší a především jako vězení pro
velmi prominentní vězně - Jana Augustu, biskupa jednoty bratrské,
nebo anglického dobrodruha a alchymistu magistra Edwarda Kellyho.
prodejna suvenýrů
Velkou pohromu přinesl další požár v roce 1643,
který zahájil postupný úpadek Křivoklátu.
V roce 1658 byl zpustlý hrad zastaven Schwarzenberkům,
poté prodán Valdštejnům a později sňatkem přešel na Fürstenberky.
divadlo
Fürstenberkové přistoupili koncem 19. a začátkem 20. století k záchraně
Křivoklátu a začali jej opravovat a restaurovat,
práce vedli velmi významní architekti té doby.
V roce 1929 prodali Fürstenberkové své panství i s
hradem československému státu.
sova
Dnešní Křivoklát nabízí návštěvníkům nejen krásnou prohlídku
celého areálu hradu, včetně několika místností vybavených dobovým nábytkem,
obrazy, knihami a spoustou exponátů, sestávající z přírodních kuriozit,
památek z cest po Orientu, sakrálních i světských předmětů.
svatební síň
Zpřístupněno je i vězení s ukázkami mučících nástrojů a také královská pokladnice
- Stříbrnice, kde můžete obdivovat její nádherné opevněné dveře,
od kterých měl klíč jenom sám král.
hrobka - Carla Egona de Fürsternberka
Na nádvoří je hned několik galerií, umělecká kovárna, prodej suvenýrů ze dřeva i vosku.
Můžete příjemně posedět v čajovně, nebo u kašny, kde se v létě konají
divadelní představení pro děti i dospělé. Probíhají zde koncerty vážné
i populární hudby, střelba z kuše a můžete zde
zastihnout i sokolníky s dravci.
vyhlidka na řeku Berounku
Pokud se rozhodnete vstoupit do stavu manželského,
také to můžete udělat na Křivoklátě, je tady velmi hezká obřadní síň.
Za povšimnutí stojí i okolí hradu, procházka lesem k vyhlídce u památníku
kostel sv. Petra
Carla Egona de Fürsternberka, nebo s pohledem na řeku Berounku
a také kostel sv. Petra, založený Vladislavem Jagellonským.
I když se zdi Křivoklátu v minulosti nedočkaly pestrého dvorského života,
dnes se nedá říct, že by to byl hrad opuštěný, naopak tu probíhá čilý turistický a kulturní ruch.
(Zdroj: stránky hradu Křivoklát, wikipedie, foto: internet)
kašna

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře