Strouha zvaná Čertovka

15. únor 2013 | 14.36 |
› 

Čertovka

Čertovka je krátký umělý vltavský kanál, který se nachází v Praze na Malé Straně
a odděluje umělý ostrov nazývaný Kampa od zbytku Malé Strany.
Odbočuje na levé straně z Vltavy za mostem Legií, s Vltavou se opět spojuje
po 740 metrech za Karlovým mostem.

Místo zvané pražany Čertovka

je místo opředené mýty a legendami. Jedno z nejkouzelnějších míst staré Prahy.
Líně tekoucí vltavský proud společně s pravidelným klapotem mlýnských kol
vytváří jedinečnou atmosféru tzv.

Pražských Benátek.

mlýn v Čertovce
Uměle vytvořený kanál v srdci Prahy byl vykopán již někdy ve 12. století
řádem Maltézských rytířů, dnes Johanitů. Řád přišel do Prahy na pozvání druhého
českého krále Vladislava I. snad již v padesátých letech dvanáctého století.
V roce 1169 se v nadační listině krále Vladislava I. hovoří o ostrově,
který lze spojit s dnešní Kampou. Kanál musel být již tedy vybudovaný.
Sloužil k regulaci toku a přivádění vody ku mlýnům, kterých se zde mělo nacházet až devět.
Opominout nelze ale ani obrannou funkci, kdy vodní příkop bezprostředně odděloval
řádové budovy od zbytku malostranského břehu. Tímto oddělením vznikl ostrov Kampa.
Kanál byl založen za dnešním mostem Legií, po 740 metrech se za Karlovým mostem vlévá
zpět do Vltavy. Ve středověku byl zván jednoduše strouha, od roku 1489 Vencelíkovská strouha
a od roku 1585 Rožmberská strouha, podle majitele okolních pozemků Viléma z Rožmberka.
Čertovka

Název a legendy

Název Čertovka se vžil až v devatenáctém století, používá se od roku 1892
a dle jedné teorie vznikl podle hanlivé přezdívky majitelky domu U Sedmi čertů.
V tomto domě dle pověsti žila stará hašteřivá bába, drbna která svým chováním otravovala
celé okolí. Jedné noci jakýsi vtipálek na zeď jejího domu nakreslil šest čertů a kresbičku
doprovodil nápisem U Sedmi čertů. Každý, kdo starou paní jen trochu znal si ihned domyslel
kdo je oním sedmým čertem. Existují ovšem i jiné, méně poetické verze vzniku názvu strouhy.
První praví, že kanál tak byl nazván podle očividného rozdílu v rychlosti proudění vody ve
Vltavě a v Čertovce. Zatímco ve Vltavě se voda pouze líně převalovala, ve strouze tekla
"rychle jako čert". Pro turistický ruch asi nejméně lákavá verze praví, že strouha získala
jméno podle splašků, které do ní byly vylívány či prostě do ní vtékaly.
Zápach měl být údajně až "čertovský".
Čertovka

Mlýny

Ačkoli v průběhu časů mělo na Čertovce klapat až devět mlýnů,
dnes jsou rozpoznatelné pouze tři, podle charakteristického zvuku pouze jeden.
Prvním je mlýn Huť (dnes č. p. 449, Všehrdova 14), kde máme dochováno také mlýnské kolo.
To se ovšem již nepoužívá. V objektu se nachází Mlýnská kavárna.
Druhým je Zlomkovský mlýn, zvaný též Velký dům Wendlingerovský (dnes č p. 469, Nosticova 4).
Třetí mlýn ukončil svůj provoz nejpozději, až v roce 1936. Mlýn nese název Velkopřevorský.
Sloužil tedy přímo potřebám Johanitů. Zmínky o něm existují již ve středověku.
S největší pravděpodobností byl poničen husity, zabaven a prodán do soukromých rukou.
Čertovka
Další zpráva o mlýnu pochází z roku 1481.
Mezi významné majitele mlýna patřil mlynář Štěpán s manželkou Kateřinou,
kteří jej spravovali od roku 1526 a podle nichž byl dlouhou dobu zván Štěpánovský.
Posléze mlýn získala malostranská obec,
která jej v letech 1597-98 nechala přestavět v renesančním slohu.
Jeho dnešní podoby se ovšem dotkla také barokní přestavba.
V roce 1711 se mlýn vrátil zpět do rukou Johanitů, kteří ho definitivně prodali roku 1807.
Mlýn přečkal povodně roku 1890 aby byl roku 1938 silně poškozen požárem.
Jeho tehdejší majitel O. Šebek ho nechal opravit a zřídil v něm čistírnu peří,
jejíž stroje kolo částečně pohánělo. Po druhé světové válce již nebyl provoz čistírny obnoven.
Po roce 1950 v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesla Žižkov.
Současné mlýnské kolo pochází z počátku devadesátých let minulého století.
Vyrobeno je z jihomoravského dubu.
(Zdroj: muzeum Karlova mostu, wikipedie, foto: internet)
čertovka

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře