Hrad Karlštejn

15. únor 2013 | 18.34 |
› 

Hrad Karlštejn

Hrad na fotce asi není třeba zvlášť představovat, doufám, že jste všichni poznali,
že je to nejznámější český hrad Karlštejn, či jak se mu kdysi říkalo "Karlův Týn"
Hrad Karlštejn
Gotický skvost na jihozápad od Prahy nechal v roce 1348 vystavět Karel IV.,
aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty.
Ty zde s přestávkami vydržely až do počátku 17.

století. Od té doby hrad chátral.

Poslední úpravy, které jej přivedly do dnešního stavu, prodělal v roce 1886.
Dnes je jedním z nejvíce navštěvovaných českých historických objektů.
1. brána s Voršilkou od studniční věže
Český král a římský císař nechal postavit Karlštejn jako panovnickou pokladnici,
kam by uložil říšské korunovační klenoty a svaté relikvie.
Později byly v jeho útrobách uchovávány i české korunovační klenoty a
od 16. století také opisy zemských desek.
1. brána s Voršilkou od velké věže
Celá stavba byla dokončena v roce 1365, ačkoli panovník se na hradě usídlil
již o deset let dříve, údajně aby mohl osobně dohlížet na probíhající interiérové práce.
Tehdy zbývalo dokončit ještě některé vnitřní součásti, zejména kapli svatého Kříže.
2. brána, půrkrabství a studniční věž od velké věže
Středověký monument v Českém krasu
Hrad Karlštejn, ční nad stejnojmenným městysem mezi Berounem a Dobřichovicemi.
Rozkládá se na skalním ostrohu přibližně ve výšce 300 metrů nad mořem.
Skládá se z několika samostatně opevněných částí,
které jsou symbolicky postavené ve stupňovitém pořadí podle významnosti.
pohled od studniční věže 2
Zatímco na úplném počátku se nachází Studniční věž se studnou,
ve které nikdy nebyla nalezena voda, jeho vrcholu dominuje masivní hranolová Velká věž,
v níž se nachází slavná kaple svatého Kříže.
Mariánská a velká věž z ochozu nad 3. bránou
Ta je známá pro svou velkolepou výzdobu.
Kromě nástěnných maleb na stěnách pokrytých broušenými polodrahokamy
se v ní nalézá 129 obrazů Kristova nebeského vojska od Mistra Theodorika,
čímž si vysloužila titul největší portrétní galerie českých panovníků v České republice.
Klenba je navíc pozlacena a pokryta čočkami z benátského skla.
Voršilka od severovýchodu
Po odvezení cenností hrad dlouho chátral
Hrad byl postaven tak, aby dokázal odolat všem útokům a ochránit tak přechovávané klenoty.
Na počátku patnáctého století se například ubránil útoku husitského uskupení pražanů.
Tehdy Karlštejn fungoval jako opora katolíků.
západní hradba jádra
Od roku 1619, kdy byly korunovační klenoty z hradu odvezeny, začala stavba chátrat.
Na konci třicetileté války byl navíc dobyt švédským vojskem a ve druhé
polovině 17. století byl předán pro užívání českých královen a šlechtičen,
jelikož už nestačil proti rozvíjející se vojenské technice.
pohled od východu
Jeho stav nadále upadal, až na počátku 19. století navštívil objekt císař František I.,
který poskytl prostředky na opravu. Ta začala s více než sedmdesátiletým
zpožděním pod vedením architekta Josefa Mockera.
jižní parkánová hradba
Jemu se pak ještě dlouho vyčítalo, že přestavbu provedl v duchu purismu,
kdy se snažil hradu navrátit jeho původní podobu.
Toto provedení se zachovalo až dodneška.
parkán od západu
Kromě architektury sem dnes návštěvníci jezdí obdivovat také repliku svatováclavské koruny.
Karlštejn také posloužil jako předloha divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně,
na jejíž náměty byl v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film.
Od roku 1918 je ve vlastnictví Česka a je zpřístupněn veřejnosti.
3. brána

Perličky hradu Karlštejn

DĚLNÍCI, KTEŘÍ ZA SVOU PRÁCI ZAPLATILI ŽIVOTEM
Na opačném konci, docela na spodku hradu, stojí Studniční věž.
Jak bystrého čtenáře jistě napadlo, má své jméno díky tomu,
že se zde nacházela zásobárna vody pro celý hrad. Ale pozor, nešlo o studnu!
Když dělníci pracovali na hloubení studny, nedokázali kámen prorazit dostatečně hluboko.
Dostali se takřka osmdesát metrů pod zemský povrch, ale na podzemní vodu nenarazili.
Karlštejn - 1. brána od jihu
Nakonec bylo dno jámy propojeno s nedalekým potokem,
takže měl Karlštejn namísto studny cisternu. Tento fakt však mohl přivést zásadní zvraty v boji.
Kdyby se nepřátelé dozvěděli, že karlštejnská studna ve skutečnosti není studna,
mohli přítok vody otrávit, nebo rovnou odpojit.
Povídá se, že kvůli tomu přišli všichni dělníci, kteří na výstavbě kanálu pracovali, o život.
Aby nikomu nevyzradili nebezpečné tajemství, byli popraveni.
To je jen jedna z mnoha pověstí, které se o hradu Karlštejn tradují
Mariánská a velká věž z dvorku paláce
O TOM, ŽE NA KARLŠTEJN NEMOHLY ŽENY
Barvitost historie hradu Karlštejna odnepaměti podněcovala fantazii lidových vypravěčů.
Do kaple sv. Kříže se kdysi smělo jen na povolení zemského sněmu.
Prostý člověk se sem nedostal a když přece, musel být zlatou krásou doslova uchvácený.
Přechod ze skrovně zařízené chalupy do síně, vykládané zlatem a drahým kamením,
jistě na mnohé působil dojmem, že se ocitli v ráji.
Lidé si proto o tomto úžasné hradu začali vymýšlet a povídat všelijaké báchorky.
pohled od severu
O TOM, JAK NA KARLŠTEJNĚ ZKUSILI OTRÁVIT ŠLECHTICE
Další známá karlštejnská povídačka vypráví o slepém hudebníkovi,
který se toulal po světě, hrál na loutnu a přitom měl jediného přítele - věrného psa.
Jednoho dne ho osud zavál na Karlštejn.
Karlštejn - Voršilka od severu
Tam byl zrovna na návštěvě brunšvický kníže se svým komorníkem.
Na večerní hostině nemohla chybět hudba, tak pozvali muzikanta, ať něco zahraje.
Knížecí sluha byl proradný a ten večer se pokusil svého pána otrávit.
Jed mu nepozorovaně nasypal do sklenice s vínem. Jenže kníže byl laskavé povahy,
tak číši podal slepci, aby ho okusil jako první.
Voršilka od jihu
Měla to být odměna ta to, že tak nádherně hrál. Když muž zvedal sklenku ke rtům,
vyskočil jeho psík na stůl, sám nápoj vychlemtal a padl mrtev k zemi.
Slepý hudebník svého věrného přítele naposledy pohladil a řekl:
"Vzácný pane, to víno bylo otrávené a mělo vám přinést smrt."
Jak byl komorník potrestán se už muzikant nedozvěděl.
Po jeho psovi mu bylo tak smutno, že žalem zemřel. Určitě se shledali v nebi!
pohled od severovýchodu
O TOM, JAK NA KARLŠTEJNĚ ŘÁDILA "ČACHTICKÁ PANÍ"
Nejsmutnější a nejděsivější příběh, který se ke Karlštejnu vztahuje,
bohužel není smyšlený. V 16. století pobývala na hradě purkraběnka
Kateřina Bechyňová, která se nechvalně proslavila jako "česká Čachtická paní".
Zamordovala celkem čtrnáct lidí, většinou mladé dívky.
východní část jádra
Hrad Karlštejn je patronem Dětského domova v Uherském Hradišti
Hrad Karlštejn uzavřel patronství s Dětským domovem v Uherském Hradišti v roce 2008.
Jeho záměrem je podporovat děti z tohoto zařízení formou motivační a vzdělávací.
erb Jana Bořity z Martinic (půrkrabí 1554-77) nad 3. bránou
Hrad Karlštejn byl již zastoupen na Nejmilejším koncertě v Uherském Hradišti (31.5.2008),
kdy do odborné komise, která posuzovala zpěv a tanec, zasedl kastelán hradu ing. Jaromír Kubů.
Karlštejn - faksimile listiny Karla IV.
Vítěznému dětskému domovu poté slavnostně předal certifikát,
který dětem otevřel hradní bránu a výherci strávili "Pohádkovou noc na Karlštejně".
(Zdroj: stránky hradu Karlštejn, wikipedie, foto: internet)
podpis císaře Františka Josefa I. v návštěvní knize

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře