Zámek Zbraslav

15. únor 2013 | 19.06 |
› 

Zámek Zbraslav

Zámek Zbraslav,stojí nedaleko Prahy a jezdí sem dokonce MHD.
Dnešní podobu zámek získal počátkem 20. století, když ho v roce 1910 koupil zbraslavský
průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína, který ho nechal přebudovat v letech 1912-1925
do podoby obytného zámku. Zřejmě byl pan Bartoň kulturně založený a také možná usoudil,
že je na zámku spousta volného místa, proto v roce 1939 zapůjčil část zámku Národní galerii v Praze,
která tu zůstala i po roce 1948, kdy byly všechny budovy i s pozemky Bartoňům zabaveny.
Zámek Zbraslav

jxs.cz/183/475/5f210d2b79_76587906_o2.jpg" style="margin: 0.5em auto; padding: 0px; border: 1px none rgb(136, 136, 136); outline: 0px; font-style: inherit; font-family: inherit; vertical-align: middle; display: block;">

Majetek jim byl po roce 1989 vrácen, znovu byla obnovena i smlouva s Národní galerií
a dne 17. října 1998 tu byla zpřístupněna pro veřejnost expozice asijského umění.
Zámek je ve Zbraslavi přímo na náměstí, obklopen nevelkým parkem s krásnými sochami.
Jsou tu i některé skvosty, například Myslbekova studie k pomníku sv. Václava na
Václavském náměstí. Hlavní vchod je touto krásnou ozdobnou branou.
brána
Už počátkem 13 století si ve Zbraslavi vybudoval své sídlo pražský biskup.
Později se ho (nevíme jestli dobrovolně) vzdal ve prospěch krále Přemysla Otakara II.,
který si tu vybudoval královský lovecký dvůr.
Zámek Zbraslav
V roce 1292 tu jeho syn Václav II. založil cisterciácký klášter, patřící k
nejvýznamnějším a nejvýstavnějším v českých zemích. Říká se, že tím chtěl odčinit smrt Záviše
z Falkenštejna, kterého dal popravit. Klášter dostal jméno Aula Regia (Královská síň),
na jižní straně měl čtyřlodní gotickou katedrálu, kde mělo být podle jeho přání
pohřebiště přemyslovské dynastie. Václav II. tu byl jako první také pohřben v roce 1305.
erb - Cyril Bartoň z Dobenína
Další významné období zbraslavského kláštera bylo za panování krále Karla IV.,
který mu v roce 1350 potvrdil výsady, daroval některé další vesnice a osvobodil klášter od daní.
V té době měl klášter kolem 300 mnichů, ovšem Karlova smrt v roce 1378 znamenala konec slávy.
V roce 1420 byl klášter i chrám vydrancován husity, ostatky českých králů byly
zneuctěny a vše bylo ještě zapáleno.
Myslbekova studie k pomníku sv. Václava
Nový hospodářský rozkvět kláštera nastal až na počátku 18. století.
Opat Wolfgang Lochner oslovil v té době velmi známého architekta Jana Blažeje Santiniho
a podle jeho plánů se začalo s opravou starých budov a stavbou nového konventu.
Bohužel v roce 1723 Santini umírá a klášter dostavěl až v roce 1732 František
Maxmilián Kaňka. Určitě si Kaňka některé věci změnil k obrazu svému, přesto i dnes tu
najdete spoustu detailů, které jsou pro Santiniho typické.
park se sochami
Období hojnosti netrvalo dlouho, v roce 1785 byl klášter zrušen a budovy se dostaly
do majetku valonského šlechtice Josepha de Souvaige. V první polovině 19. století získal
objekt kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a upravil jej pro potřeby knížecí rezidence.
kostel sv. Jakuba Staršího
Jak už víte, dnešní podobu získal až při přestavbě za majitele Cyrila Bartoně z Dobenína.
Při rekonstrukci tu probíhal také archeologický průzkum, kdy byly objeveny
základy chrámu s pohřebištěm v kryptě.
Královský sál
Celkově tu bylo pohřbeno 13 členů rodu Přemyslovců
a Lucemburků včetně Václava II. a III., Elišky Přemyslovny a jako poslední to byl
v roce 1419 Václav IV.. Ostatky pochovaných jsou dnes v kostele sv. Jakuba Staršího.
refektar
Pan Cyril Bartoň v průběhu rekonstrukce konventu požádal sochaře J. V. Myslbeka
o návrh pomníku s možností důstojného uložení ostatků a Myslbek ho pro něj vyhotovil.
K jeho realizaci však nedošlo z důvodu smrti Myslbeka.
soukromá rezidence Bartoňových
O spolupráci byl proto požádán Jan Štursa, který udělal pomník z opuky s motivem
Přemysla Oráče stojícího u stromu, v jehož koruně je schránka pro ostatky posledních
Přemyslovců. 3.června 1926 sem byly slavnostně uloženy lebky a zbytky
koster jsou uloženy v soklu pomníku.
vázy
Poslední rozsáhlou rekonstrukcí prošla budova konventu
ještě v devadesátých letech 20. století. Z dochované a restaurované výzdoby,
kterou tu uvidíte, jsou výtvarně nejhodnotnější nástěnné malby Václava Vavřince
Reinera v Královském sále ve druhém patře, štuková dekorace Tommase Soldatiho
a fresky Františka Karla Palka v refektáři v přízemí. Část zámku je soukromá
rezidence Bartoňových a je nepřístupná.
bronz
V jednotlivých sálech zámku je umístěna asijská expozice, jako první je umění japonské,
kde jsou nádherné šperkovnice, skříňky a sochy, v čínském můžete obdivovat krásné vázy,
bronzové nádoby, nefritové řezby a zejména sochy.
socha
V dalších sálech jsou předměty z jihovýchodní Asie, Tibetu, Indie a islámu,
kde jsou nádherné perské a turecké koberce a kolekce islámského umění kovu.
Určitě vás také zaujme sbírka Rainera Keissla, českého rodáka a mecenáše,
který věnoval Národní galerii v Praze soubor více než 100 exponátů asijského původu
a část z nich je také vystavena. Expozice jsou krásně instalované i nasvícené a zabírají dvě patra.
Při procházení mezi jednotlivými sály si nezapomeňte také pořádně prohlédnout stropy,
krásné fresky, okna či v každé místnosti nádherné dřevěné dveře i s kováním.
zvonařství rodiny Matouškovích
Na zbraslavské náměstí je také budova Lerosu, kterou nejen vidíte, ale i cítíte,
protože se tu suší bylinky a porcují se do čajů a čajových směsí. Kousek za budovou
směrem vpravo je podniková prodejna, kde si můžete zdejší elixíry koupit.
A pokud půjdete ještě kousek dál, směrem k mostu,
nezapomeňte se podívat na domek rodiny Manouškových, našich slavných zvonařů,
kteří ulili nejeden krásný zvon. Pokud půjdete ještě kousek dál, narazíte na most,
ze kterého je vidět rameno Vltavy i pohled na zámek z jiné strany.
(Zdroj: stránky zámku Zbraslav, wikipedie, foto: internet)
rameno Vltavy i pohled na zámek z jiné strany

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře