Skanzen na Veselém Kopci

15. únor 2013 | 21.15 |
› 

Skanzen na Veselém Kopci

Skanzen na Veselém Kopci najdete na rozhraní Žďárských vrchů a Železných hor.
Toto území nazývané mikroregion Hlinecko je součástí Pardubického kraje, sdružuje 29 obcí
a bylo založeno v roce 1999. Centrem regionu je město Hlinsko,
které je od Veselého Kopce vzdálené cca 7 km.
Skanzen na Veselém Kopci

Založení skanzenu

Všemu tomu krásnému, co dnes na Veselém Kopci můžete spatřit, předcházelo nadšení
dobrovolných pracovníků památkové péče pod vedením pana Luďka Štěpána.

Díky těmto dobrovolníkům byly lidové stavby z okolních obcí do skanzenu převezeny.
Skanzen na Veselém Kopci
První návštěvníci zavítali do skanzenu Veselý Kopec v roce 1972. V roce 1981 se ujalo správy
těchto nemovitostí tehdejší středisko Krajské památkové péče a
ochrany přírody v Pardubicích.
Skanzen na Veselém Kopci
Vytvořilo odloučené pracoviště s názvem "Soubor lidových staveb Vysočina",
které pověřilo zajištěním provozu a údržby památek.
Skanzen na Veselém Kopci
Historie osady Veselý Kopec se datuje od první poloviny 16. století. V té době byla domovem
drobných rolníků, kteří hledali způsob své obživy, zabydlovali lesní krajinu
a hospodařili na okolních loukách.
Skanzen na Veselém Kopci
Že jejich život nebyl vůbec jednoduchý, se můžeme přesvědčit při prohlídce
chaloupky bezzemka (stojící v zadní části skanzenu).
interier
Je to velmi malý a skromný příbytek s malými okénky a na zemi ušlapanou hlínou.
V domku jsou jen malá okna, i při denním světle je uvnitř temno.
Skanzen na Veselém Kopci
V současné době zde najdete téměř třicet volně rozptýlených objektů. Tvoří osadu, která
přináší svědectví o životě a práci a zábavě drobných rolníků 19. a 20. století.
Skanzen na Veselém Kopci
K vidění jsou budovy jako špýchar, ovčín, výměnek, čtyřboká stodola pokrytá šindelem,
zvonička z Jeníkova, usedlost z Lezníku, haltýř se studánkou, suška ovoce ze Stříteže,
suška lnu, hájenka z Kozojed, včelín, vodní olejna z Damašku, mlýn,
usedlost z Mokré Lhoty, stupník na tlučení třísla, výměnek ze Širokého Dolu.
Skanzen na Veselém Kopci

Technické zajímavosti

Olejna z Damašku u Pusté Rybné
Objekt Lopourovy olejny na Veselý kopec doputoval z Damašku u Pusté Rybné.
V Damašku sloužil k výrobě oleje již od druhé poloviny 18. století, lisovalo se zde lněné semeno.
Olejna z Damašku
Vylisovaný olej využívali při vaření, jeho nevýhoda spočívala v krátké době trvanlivosti.
Nejen lněné semeno, ale i další rostliny používali k lisování - konopí, bukvice apod.
Pohled na olejnu
Při výrobním procesu byla použita vodní síla. Dokonce ještě na začátku 20. století, kdy objekt
olejny využívali původní majitelé k pohonu mlátičky, okružní pily či šrotovníku.
Náhon k olejně
Polygonální stodola ze Sádku
Stodola již na první pohled zaujme netypickým tvarem. Na Veselý Kopec přenesli tuto netradiční
čtrnáctibokou stodolu za Sádku u Poličky, kde stávala již v roce 1680.
Vzácná je nejen pro své netradiční provedení bočních stran, ale také díky střešní krytině.
Celý objekt pokrývá kvalitní sekaný šindel. Šindel patřil na Hlinecku k nejrozšířenějším střešním
krytinám ještě na počátku 20. století. Dřevo se používalo většinou smrkové nebo jedlové,
především stromy rostoucí uprostřed lesa (méně světla - delší doba růstu - hustší dřevo).
Ve větším rozsahu byly ještě šindele vyráběny v 19. století a na
počátku 20. století v nedalekém Herálci.
Stodola ze Sádku
Stupník na tříslo
Toto zajímavé technické zařízení přenesené na Veselý Kopec z Kleštic u Heřmanova Městce
dnes můžete spatřit pouze v tomto skanzenu.
Stoupy drtily smrkovou nebo dubovou kůru pro potřeby koželuhů. Na jeho původním místě
u Korábova mlýna prošel stupník vylepšením tím, že kůru nejprve rozřezaly kotoučové pily umístěné
na půdě objektu. Stupníky zanikly v období mezi světovými válkami.
Mnozí návštěvníci si jen těžko mohou představit, k čemu vlastně kdysi sloužily.
Stupník na tříslo

Mlýn z Oldřetic

Mlýn stojící v zadní části skanzenu není původním objektem. Stojí sice na místě, kde již v roce 1580
jeden mlýn stál, ale ten se do dnešní doby nedochoval. V roce 1909 vyhořel.
Při obnově (roku 1977) byl na místě původního mlýna vystavěn mlýn "nový" - opravený mlýn z Oldřetic.
Prohlídka mlýna je mezi návštěvníky velmi oblíbená. Mlynář patřil k majetnějším vrstvám,
můžete porovnat životní úroveň v mlýně a v okolních chalupách.
mlýn
Při vstupu do objektu spatříte na levé straně největší místnost ve mlýně. Sloužila majiteli a jeho
rodině (k vaření, spaní, odpočinku atd.). Dominantu místnosti tvoří pec, dále zde najdeme
manželskou postel (velmi úzkou), truhlu na prádlo i jiné maličkosti patřící k životu v této době.
Obdivovat můžete i velký stůl s čestným místem pro mlynáře.
V mlýně je k vidění malá místnost pro mlynářovi pomocníky. Ti se obvykle dlouho nezdrželi,
po skončení prací putovali k dalšímu mlýnu.
mlýn
Uprostřed mlýna, dnes na chodbě, stojí hlavní zdroj obživy mlynáře - mlecí zařízení poháněné
vodním pohonem. Vodní síla byla využita i v poslední z místností ve "varně na povidla".
Ve třech velkých kotlích se zde vařila povidla (postupně přelévala do dalších kotlů,
při čemž v každém se udržovala jiná teplota). K míchání povidel využívali také vodní sílu.
mlýn
Již tehdy si dokázali práci ulehčit pomocí technicky důmyslných mechanismů s využitím vodní síly,
kterou přivedli do mlýna vodním náhonem vybudovaným již v 16. století. Dodnes je dochovaný.
Naši předci se báli strašidel. Před vstupními dveřmi do mlýna umístili kruh,
aby k nim žádné strašidlo nemohlo vstoupit.
(Zdroj: stránky skanzen Veselý Kopec, foto: internet)
mlýn

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře