Národní přírodní rezervace Soos

16. únor 2013 | 16.19 |
› 

NPR Soos

Národní přírodní rezervace Soos je unikátní přírodní rezervace na sever od Františkových Lázní,
z větší části na území Skalné (Kateřina - Hájek - Nový Drahov),
kterou spravuje muzeum Františkovy Lázně.
Močál v NPR Soos
Byla vyhlášena 7. listopadu 1964, její rozloha činí 221 ha., nadmořská výška - 430 m n. m.
Soos - národní přírodní rezervace

Název Soos

Pojmenování Soos pravděpodobně pochází z německého slova Moos,
což v překladu znamená bažina, mech.
močál
Existují i domněnky, že slovo Soos je originálním výrazem pro močál v dnes
již zaniklém egerlandském, tj. chebském německém nářečí.
SOOS přírodní rezervace

Císařský pramen

Nejznámější a nejvydatnější pramen národní přírodní rezervace Soos
- silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l),
především léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý.
Císařský pramen
Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je
nejteplejším minerálním pramenem v celém Chebsku.
Císařský pramen
Císařský pramen je považován za nejchutnější z minerálních vod
v okolí obce Františkovy Lázně.
Císařský pramen
Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu užívání.
Císařský pramen

Mofety

Za mofety se označují nálevkovité bahenní prohlubně,
jimiž z podloží uniká do ovzduší oxid uhličitý.
Mofety
Tento plyn je v rezervaci Soos produktem doznívající sopečné činnosti.
Vzniká v hloubce 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly.
Mofety
Dále prostupuje silnými vrstvami bahna a slatinných půd,
ty před sebou tlačí spolu s podzemní vodou až na zemský povrch, kde vymílá kráter.
Podzemní minerální voda v kráterech díky sycení oxidem uhličitým silně probublává.
Mofety
Za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do kráteru pouze syčící plyn.
Mofety jsou v rezervaci Soos až 80 cm velké.
vysychající mofety
Mofety jsou často nesprávně označovány jako bahenní sopky.
Kromě podobného vzhledu ale nemají se sopkami vůbec nic společného.
Vyschlé mofety

Křemelina

V okolí mofet se v hlubokých vrstvách nachází solí prosycená křemelina, neboli diatomit.
Jedná se o sypkou horninu, kterou tvoří nahromaděné křemičité
schránky odumřelých třetihorních řas.
Výkvěty solí na křemelinové pláni 2
Křemelina dodnes nachází široké uplatnění ve stavebnictví a zemědělství.
V roce 1867 vyrobil Alfréd Nobel za pomoci křemeliny a nitroglycerinu dynamit.
Výkvěty solí na křemelinové pláni
Křemelina byla v národní přírodní rezervaci Soos těžena až do 60. let 20. století.
Zdejší rozvrásněné křemelinové pláně jsou holé bez vegetace a v teplých měsících
je zdobí bíložluté výkvěty solí. Místo má atmosféru měsíční krajiny.
Rašeliniště a slatiniště

Květena

Převážnou část území rezervace Soos pokrývají rašelinné lesy.
V okolí vývěrů slaných pramenů se vyskytují slanomilné druhy rostlin, tzv. halofyty,
se kterými se obvykle setkáváme u moře.
Rašeliniště s porosty masožravé rosnatky okrouhlolisté
Patří mezi ně např. kuřinka solná (Spergularia salina), sivěnka přímořská (Glaux maritima),
hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) aj.
Z dalších vzácných druhů rostlin zde rostou masožravky bublinatka bledožlutá
(Utricularia ochroleuca), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia)
a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Rašeliniště s porosty suchopýru

Zvířena

Z bezobratlých živočichů byli v rezervaci Soos zjištěni např. nádherní
a vzácní motýli bělopásek topolový (Limenitis populi), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a
otakárek fenyklový (Papilio machaon).
Jeřáb popelavý
Místy se objevuje i vzácný brouk tesařík obrovský (Cerambyx cerdo).
Skokan zelený
V území rezervace Soos hnízdí i velmi vzácný a chráněný pták jeřáb popelavý (Grus Grus).
(Zdroj: stránky Nový Drahov, wikipedie, foto: internet)
Bělopásek topolový

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře