Zřícenina hradu Házmburk

16. únor 2013 | 16.25 |
› 

Házmburk

Nedobytný hrad - tak by se mohl charakterizovat Házmburk.
Po dobu své existence změnil jméno, majitele, velikost, význam, jenom ta nedobytnost
zůstala, tedy pokud nepočítáme zub času.
rozhled
Byl dobýván vojsky Jana Žižky z Trocnova v letech 1424, 1429, 1431 a podle dochovaných pramenů
nikdy nepadl.

Házmburkové patřili ve 14. a 15. století k nemocnějším rodům království

a jejich nedobytný hrad se stal významnou oporou krále a církve.
Zřícenina hradu Házmburk
Dokonce se prý uvažovalo, že sem přenesou a uschovají kostelní poklady z Pražského hradu.
Ani se té jeho nedobytnosti nechce věřit - z dálky vypadá tak křehký a osamělý.
Podle archeologických vykopávek se na tomto strategickém místě usídlili první
obyvatelé už v roce 4600 až 4100 př.n.l. a byl to lid kultury s vypíchanou keramikou.
plán
Zřejmě se jim na tomto 418 m vysokém čedičovém kopci sopečného původu také líbilo.
Byl z něho výhled daleko do okolní krajiny a tak na něm našli své útočiště a výhodné strážní místo.
Počátky tohoto hradu nelze přesně historicky doložit.
Původně se jmenoval Klapý a byla to pouze kamenná tvrz s obrannou funkcí.
Do podoby hradu byl přestavěn zřejmě Lichtenburky kolem roku 1300.
černá věž
Později se musel dostat do královské državy, protože první písemná datovaná zpráva
je z roku 1335, kdy král Jan Lucemburský prodal hrad Klapý Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka.
V roce 1336 vyměnil Zbyněk Zajíc rodové panství Žebrák, pod které spadalo
několik obcí, za královské panství Budyně, které obklopovalo hrad Klapý a rozhodl,
že tady vybuduje nové rodové sídlo.
bílá věž
Hrad Klapý výrazně přestavěl a rozšířil a později také přejmenoval na
Hasenburg t.j. Zajícův nebo Zaječí hrad.
Házmburkové podle tehdejších zvyků i módy upravili i svůj erb.
palac
Ve čtvrceném štítě byli dvě pole zlaté s černou kančí hlavou a dvě pole modré
se zlatým zajícem ve skoku. Pořadí polí se sice několikrát měnilo,
ale graficky erb zůstal beze změn až do vymření rodu.
cesta k hradu
Házmburk byl několikrát přestavován a rozšiřován na pohodlné a důstojné sídlo a
postupně zabíral celou nezalesněnou plochu kopce. Měl protáhlý tvar od západu k
východu v délce 170 metrů a šířce kolem 30 metrů.
dřevěné schodiště
Zajícové věnovali velkou péči opevnění přístupové cesty a předhradí.
Vstupní cesta procházela hluboko ve svahu první branou dolního hradu a potom stoupala
k novému hornímu hradu. Ten byl opevněn novou hradbou ve tvaru kapky.
Dolnímu hradu, nebo chcete-li předhradí dominuje Černá věž.
čedičové sloupy
Je 25 metrů vysoká, oválná, postavená z místního tmavého čediče.
Má v průměru 9 m a sílu zdí 2 m. Vypadá jako by byla složená ze dvou kusů, dole ze širší a
z užší části. Nahoře, kde začínala zúžená část věže byl dřevěný ochoz na kamenných krakorcích.
Byla přístupná až v úrovni prvního poschodí a chodilo se do ní asi po dřevěné pavlači.
městečko
Hornímu hradu vévodí hranolovitá Bílá věž, která je nahoře ukončena cimbuřím.
Je vysoká 26 metrů a postavena ze světlého pískovce. Pravděpodobně byla obytná.
Nahoru do věže se dostanete po dřevěném schodišti a ten rozhled potom stojí za vynaloženou
námahu. Je vidět daleko do okolí, ale i na zbytky budov kolem věže.
studna
Schodiště je nahoře kryté důmyslným posuvným poklopem.
Jádrem hradu byl patrový palác. Byly tu ještě další dvě palácové budovy a dodnes
můžeme vidět také zachovanou cisternu na vodu s nálevkovitě rozšířeným ústím.
Všechny budovy jádra, včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné
jen z patra a byly spojeny pavlačí a můstky.
palácové budovy
Prostranství kolem věže obklopovaly hradební zdi v podobě obdélníka se zaoblenými rohy.
Hlavní plášťovou hradbu obklopoval parkán, uzavřený dlouhou zdí a hradbou.
Na západní straně hradního vrchu jsou ponechány přírodní mohutné čedičové sloupy.
Na jižním svahu hřebene bylo založeno městečko zvané Podhradín s kostelíkem a také obehnané
kamennou zdí. Zaniklo asi za husitských válek, ale některé jeho části jsou dodnes zachovány.
bílá věž
Koncem 15. století se stalo trvalé bydlení na hradě pro jeho majitele už nepohodlné a Házmburkové
přesídlili do Budyně nad Ohří. Házmburk už nikdy nebyl dalšími majiteli obýván ani udržován.
Ztrácel tím na svém významu a začal chátrat. Poslední vlastník z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc
z Házmburka, který jej v roce 1558 prodal Lobkowiczům. Už v té době byl Házmburk uváděn jako pustý.
Vystřídalo se tu několik dalších majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové a
v roce 1954 byl převeden pod správu státu.
sesuv půdy
V první polovině 20. století došlo vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám k sesuvům
půdy a dokonce k poškození několika domů v obci Klapý. V roce 1994 začaly rozsáhlé
sanační práce na jednotlivých dochovaných budovách a také zde proběhla elektrifikace.
Bílá věž byla upravena na rozhlednu a je z ní krásný výhled na České středohoří.
V roce 1996 byl hrad otevřen pro veřejnost.
lavičky
K celkové pohodě přispívají i lavičky, kde si můžete posedět a odpočinout.
Celý kopec je botanicko-geologická rezervace s chráněnou teplomilnou květenou čedičových
skal, patří do CHKO České středohoří.
(Zdroj: stránky zříceniny hradu Házmburk, wikipedie, foto: internet)
Házmburk

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře