Hrad Bradlec

16. únor 2013 | 21.50 |
› 

Hrad Bradlec

Hrad Bradlec dostal své jméno od bradla, na kterém byl postaven.
Je to dvacet metrů vysoká skála, skalní ostroh či bradlo, jak se dřív užívalo.
Stejně tak dostala jméno i vesnice, která je v podhradí a jmenuje se Bradlecká Lhota.
hrad Kumburk
Ovšem nejlepší cesta k hradu je z vesnice Újezdec, odkud se tam po modré pohodlně dostanete.
Kousek odtud je ještě hrad Kumburk, který určitě také navštivte, nejen proto,
že jsou nedaleko sebe a mají společnou minulost, ale také proto, že Kumburk je trochu
zachovalejší a větší.

Také můžete při jedné cestě navštívit věž v Jičíně a

podívat se na náměstí z z ptačí perspektivy.
vesnice Újezdec v podhradí
Hrad Bradlec je ve výšce 520 m. Hrad byl postaven na ostré skále ve tvaru rohlíku či půlměsíce,
jehož cípy směřují k severu. Skála je na západní straně téměř kolmá, dokonce zakončena
převisem. Hrad měl přirozenou ochranu vlastně ze tří stran, protože i strana severní a východní
je velmi příkrá. Mírný je pouze jižní svah, kde byl vybudován násep a hluboký příkop.
Jičín z věže
Vlastní horní hrad byl postaven na vrcholu skály a přístup do něj byl pouze od jihu po
dřevěných schodech z takzvané dolní ohrady. Ta se nacházela na rovnějším místě pod
skálou a tvořena byla pravděpodobně pouze dřevěnými stavbami, protože se z ní vůbec nic
nezachovalo. Z horního hradu zůstalo několik dodnes pevných zdí.
ostrá skála
V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže, do které se chodilo vysokými
dveřmi s klenutím z pískovcových kamenů. To je ta "brána", kterou uvidíte když k hradu přijdete.
Vnitřek věže byl dřevěný a z otvorů ve zdech, kde byly uchyceny trámy je vidět,
že věž byla dvoupatrová. V přízemí věže byly sklepy a v prvním patře obytné místnosti.
Celé druhé patro zabíraly reprezentační prostory.
zeď
Musel tam být hezký výhled do okolí a také na zmiňovaný Kumburk, když tam ještě nezacláněly stromy.
Od věže po celém vrcholu hřebenu stála zeď, tvořená velikými pískovcovými bloky,
zakončena malou věžičkou, která doslova visí nad svahem. Přístup k věžičce byl pouze po
pavlačích a ochozech. Zeď i věžička patří k těm zachovalým částem hradu.
brána do hradu
Z jižního svahu hrad uzavírala vysoká kamenná zeď, která už nestojí, ale padla za oběť
budovatelům z podhradí a z jejího kamene se prý stavěly domy a silnice.
Uprostřed hradu stávaly zřejmě dřevěné budovy a najdeme tu i zbytek vchodu do
sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby z hradu, což se jistě hodilo
loupeživým rytířům, kteří tu bydleli.
Hrad Bradlec
Bradlec nechal postavit Jaroslav z Turnova z rodu Markvarticů někdy v letech 1272 -1289.
První doložený majitel byl jeho druhorozený syn Havel Ryba a tento písemný doklad
je z roku 1322. Dalším majitelem byl Markvart z Jíkve a Bradlce a vlastnil jej od roku 1325.
Tito Markvarticové se prý nechovali jako šlechtici, ale pořádali loupeživé výpravy
a vedli neustálé spory se svými sousedy.
zeď z pískovcových bloků
Ve 14. století to bylo zřejmě zvykem a o loupeživé rytíře a jejich bandy nebyla nouze.
Konec tomuto řádění udělal až Karel IV., který se dokonce osobně zúčastnil několika
výprav proti nim a v roce 1356 byl prý takto dobyt i Bradlec. V roce 1391 se hrad
dostal do majetku rodu Jenštejnů, konkrétně Pavlíka z Jenštejna a po něm ho
vlastnil jeho syn Vaněk z Jenštejna.
věžička
Bylo to právě v době, kdy jejich příbuzný, arcibiskup Jan z Jenštejna,
vedl spor s králem Václavem IV. Vaněk se proto proti králi vzbouřil a Václav IV. na něj
vyslal v roce 1416 vojsko, aby Bradlec dobyli a Vaňka z Jenštejna zajali.
Vzhledem k pevnosti a výšce hradebních zdí se to nakonec povedlo až lstí,
jinak byl hrad téměř nedobytný. No a jak se to dělo a děje dodnes, hrad pobořili,
několik lidí zajali a odvezli do Prahy, kde byli oběšeni, ale pan Vaněk z Jenštejna
od krále dostal milost, protože se králi podrobil.
Hrad Bradlec
Bradlec zůstal v majetku Václava IV. a ten jej daroval své druhé ženě, královně Žofii.
Po smrti Václava IV. prý podvodně hrad získal Čeněk z Vartemberka a po něm Mikuláš
z Valdštejna. Král Zikmund jejich nároky neuznal a Bradlec daroval roku 1429 Krušinovi
z Lichtenburka. Dalších a většinou nevalných majitelů tu bylo ještě několik a posledními
majiteli byli Trčkové z Lípy. V roce 1540 to byl Mikuláš Trčka z Lípy a na Kumburce,
který ještě v tom samém roce zemřel a hrad připadl jeho synovi Vilému Trčkovi z Lípy.
Po jeho smrti v roce 1569 hrad zůstal neobydlen a začal pustnout,
stále byl součástí kumburského panství. O hradě existuje celá řada krásných pověstí.
schranka

POVĚSTI

Vysvobozená Bílá paní

Podle staré pověsti se na hradě Bradlci i na blízkém Kumburku kdysi zjevoval přízrak
krásné Bílé paní. Vypráví se, že mladou manželku hradního pána, původem z Kumburku,
zaklela do této podoby místní čarodějnice. Bílá paní se často zjevovala lidem a pomáhala jim.
Leckdo ji spatřil, ale jakmile se pohnul nebo promluvil, zjevení zmizelo.
Na smrtelné posteli čarodějnice prozradila svůj hrozný čin a Bílou paní
se podařilo ze zakletí vysvobodit.

Tajná chodba s pokladem

Pod zříceninami hradu je prý tajná chodba spojující hrad s bývalou tvrzí v Železnici.
V tomto podzemním průchodu má být podle pověsti ukryt poklad.
Je však možno jej nalézt pouze na Velký pátek před východem slunce.
Na stromě u hradu mají schránku a v ní sešit, kde je popis hradu a obrázky.
(Zdroj: stránky obce Syřenov, wikipedie, foto: internet)
sešit o hradu

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře