Karlov a Albertov

17. únor 2013 | 13.04 |
› 

V Apolinářské ulici se rodí nový život, a to nejen ve známé porodnici, ale i o kus dál,
v léčebných zařízeních pro léčbu závislostí a alkoholismu. Právě zde v Apolinářské ul. č. 4,
v barokní budově bývalého kanovnického domu při chrámu sv. Apolináře,
byla r. 1789 otevřena veřejná porodnice. Vedly se tu anonymní porody a byl zde i nalezinec,
kde mohly osamělé a chudé ženy své dítě odložit. Budova se ovšem stávala z
hygienického i prostorového hlediska nyvyhovující a proto na popud hraběte
Františka Thun-Hohenšteina byla r.

1867 zahájena stavba moderní Královské české

zemské porodnice. Jako stavební parcela bylo vybráno nedaleké
místo, kde se odedávna říká Na Větrově.

Apolinář

Vypracováním projektu byl pověřen český architekt Josef Hlávka.
Ten po prostudování lékařské literatury o porodnictví navrhl čtvercový půdorys
objektu se čtyřkřídlým jádrem a s obdélným vnitřním nádvořím. V hlavním průčelí,
jsou tři rizality, střední z nich je rozšířen o mnohoúhelníkový arkýř kaple.
K podélným křídlům pak přiléhají kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako
dvojtrakt a jejich pokoje, představující lůžkovou část, jsou orientovány k jihu.
Moderní pavilonový systém umožňoval v případě potřeby jednotlivá oddělení zcela izolovat.
Byla zde zřízena i dvě luxusní tajná oddělení se zvláštními vchody přímo z ulice,
kde mohly urozené slečny a paní v tajnosti porodit. Fasáda z režných cihel má římsy
a detaily na průčelí zdobené glazurou, sokl a kružby kolem oken jsou kamenné.
Dodnes je tato známá stavba pokládána za jeden z nejzdařilejších novogotických objektů
u nás a je obdivována odborníky z oboru lékařství i architekty.
Bohužel méně známý je příběh jejího stavitele. Architekt Josef Hlávka (1831-1908) byl jedním z
nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století v Rakousku-Uhersku,
významný mecenáš, zakladatel a první prezident České akademie věd.
Více o tomto mimořádném muži se můžete dozvědět v našich zajímavostech.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého

Zahnete-li z Apolinářské ulice vpravo do ulice Ke Karlovu, najdete na jejím konci
( Ke Karlovu 1) další místo, které stojí za návštěvu. Na hoře Karlově - Mons Caroli
sancti- nejvyšším místě Nového Města pražského nechal Karel IV. vybudovat kostel
ke cti sv. Karla Velikého s klášterem řeholních kanovníků sv. Augustiána.
Kostel neobvyklého osmiúhelníkového půdorysu byl postaven po vzoru pohřební kaple
Karla Velikého v německých Cáchách. Dne 18.září 1350 položil základní kámen k tomuto
chrámu osobně Karel IV. a svatyni prý současně věnoval i vzácnou relikvii z
Cách- tři zachované zuby Karla Velikého. Stavba chrámu trvala sedmadvacet let.
Za husitských válek byl chrám značně poškozen a po jeho přestavbě
byl zasvěcen též Panně Marii.
Dnešní kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého je unikátní především smělou centrální
gotickou klenbou o průměru 22,8 m, která se vznáší nad prostorem bez jakékoliv
středové opory. K této klenbě se váže i pověst o staviteli, jenž se kvůli unikátní
stavbě spolčil s ďáblem. Když bylo dílo hotovo, stavitel zapálil lešení s bedněním,
což byl tehdejší způsob demontáže. Ozval se hromový rachot a všichni přítomní se dali na
útěk. Stavitel usoudil, že se klenba zřítila a v okamžité emoci ukončil svůj život.
Jeho duše tím propadla do pekla. Spadla však jen dřevěná pomocná konstrukce a
strop zůstal dodnes. Tak tolik pověsti, skutečností zůstává, že jméno mimořádného
stavebníka se nedochovalo.
Dochoval se ale obraz z konce 17.století, na kterém je znázorněna těhotná Panna Marie.
Tomuto obrazu se říkalo Panna Marie Karlovská - ochránkyně těhotných žen a byla
mu přisuzována zázračná moc. Chrám byl díky tomuto obrazu hojně navštěvován
budoucími rodičkami, které své ochránkyni přinášely hojné dary.
Originál tohoto obrazu byl později přenesen do nedalekého kostela sv. Apolináře.

Vila Amerika

Na druhém konci ulice Ke Karlovu stojí za pozornost Michnův letohrádek zvaný též
Vila Amerika, postavený v letech 1715 - 1720 podle projektu Kliliana Ignáce Dienzenhofera.
Dnes slouží jako muzeum skladatele Antonína Dvořáka.

Albertov

Osobité kouzlo si zachoval také Albertov a jeho okolí, kam se rovněž dostanete velmi
snadno z ulice Ke Karlovu. Krásná cesta na Albertov vede podél zachovaných novoměstských hradeb.
Říkávalo se tu na Ztracené vartě a bylo to prý nebezpečné místo plné strašidel.
Především řadu hlídkujících vojáků tu o život připravila bílá škrtící postava nebo bezhlavý
důstojník rovněž rdousící své oběti, či dokonce velký černý pes páchnoucí sírou.
(Zdroj: stránky o Praze, foto: internet)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář