Hrad v Písku

15. únor 2013 | 13.52 |
› 

hrad v Písku

Královský hrad, poprvé připomínaný spolu s městem v roce 1254,
měl pravděpodobně předchůdce ve starším královském hrádku. Při archeologickém
průzkumu v r. 1968 byl v hradním nádvoří vykopán zlomek románského sloupku,
pocházející nejpozději z první poloviny 13. století. V plánu města Písku, které založil
král Přemysl Otakar II,. byl hrad komponován tak, aby zapadal do půdorysu města.
hrad v Písku

jpg" style="margin: 0.5em auto; padding: 0px; border: 1px none rgb(136, 136, 136); outline: 0px; font-style: inherit; font-family: inherit; vertical-align: middle; display: block;">

Roku 1254 již stálo město na pravém břehu Otavy na dosud nezastavěném místě.
Jádrem bylo velké náměstí, patrně hned po založení rozdělené blokem domů na dvě
přibližně stejné části, západní a východní. Rozdělení, na svou dobu dost neobvyklé,
asi souviselo s polohou hradu, který zaujímal téměř celou severní část západního bloku
nad řekou, od mostu až k dominikánském klášteru.
hradby v podskalí
Na západní straně města byl hrad nedílnou součástí městského opevnění,
které obklopovalo nové město vysokou vnitřní hradbou a o něco nižším parkánem.
Před ním byl teprve příkop, nahrazený na západní straně pod hradem řekou.
Dominantní postavení, které hrad zaujímal v organismu města, vyplývá ze směru hlavních
komunikací. Každý, kdo vjel do města, ať již přijel od Prachatic nebo od Budějovic,
musel projet kolem hradu, aby se dostal k Pražské bráně, u níž se cesty rozcházely.
expozice
Jedna z nich překračovala řeku po kamenném mostě z doby budování města a směřovala na
Plzeň a Cheb, druhá šla přímo na Prahu. Zdá se, že se založením královského
hradu souviselo zřízení takzvaného menšího úřadu, cúdy (cúdař byl úředníkem,
který měl právo rovnat spory). Původně totiž patřívalo Písecko k Netolickému kraji,
když však netolický hrad jako opevněné místo nepostačoval,
byla cúda přenesena do Písku.
expozice
K hradu patřily velké plochy lesních porostů "hory písecké a mirotické",
ale poměrně málo vesnic, protože mnohé blízké vsi byly zapsány nově založenému městu.
Předpokládá se, že k hradu patřily vesnice Čížová, Křepice, Zátaví tu však již
r. 1332 věnoval král Jan Lucemburský městu Písku, díl Semic a další vsi.
expozice rybářství
Asi v té době byl hrad zastaven i s lesním majetkem neznámému královu věřiteli,
ale když se králův syn, markrabě Karel vrátil do Čech, zase hrad v r. 1334
vyplatil a vrátil královské koruně. Na hradě sídlil purkrabí v nejstarších dobách
z panského stavu, který byl vojenským velitelem a měl v rukou
také vrchní správu celého panství.
30 chráněných území okresu Písek
Druhým úředníkem byl vladař mající na starosti královské důchody.
Jeho práva se vztahovala i na město Vodňany. Král Jan někdy přijížděl do
Písku zejména r. 1341. Císař Karel IV. pobýval na píseckém hradě v l. 1352-1363 a byl
tu naposled r. 1363. Královské záležitosti spravovali v té době purkrabí a místopurkrabí.
Král Václav IV. byl posledním panovníkem, který na píseckém hradě pobýval.
R. 1419 zapsal hrad s příslušenstvím píseckému purkrabímu Janu Hájkovi z Hodětína,
vymínil si však, že hrad nesmí prodávat ani zastavovat cizinci.
zlato v Pootaví
Na počátku husitské revoluce v r. 1419 se hradu zmocnila písecká městská rada.
Až do r. 1453 není o hradu nic známo. Tehdy jej král Ladislav Pohrobek postoupil
nějakému Malovci. Ze zástavních držitelů hradu zasluhuje pozornost Jindřich z Jenštejna,
který dal roku 1479 vymalovat velký sál pozdně gotickými nástěnnými malbami
zobrazujícími Klanění tří králů, Kalvárii, světce Václava a Vojtěcha, dobývání hradu,
turnaj, krále Vladislava II., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad,
francouzského krále Karla VII. a 32 erbů.
hodiny
Synové posledního zástavního pána hradu (od r. 1495) Hynka Pluha z Rabštejna,
Jan, Šebestián, Hynek, Beneš, Kryštof a Štěpán, prodali r. 1509 hrad s příslušenstvím obci
města Písku, které jej vlastnilo do r. 1547. Jakým způsobem se potom hradu užívalo,
není známo. Některé jeho části byly opuštěny, jiné sloužily za skladiště.
Z té části, která byla na východní straně vpravo od věže, byla zřízena radnice,
které se v 18. století říkalo Stará radnice. Požár, který postihl město Písek r. 1532,
zničil hrad tak, že od té doby byla udržována jen jeho část.
expozice-pravěk
Z pohromy se hrad nikdy úplně nevzpamatoval. R. 1547 se uvádí jako pustý.
Pro účast na odboji proti králi Ferdinandu I. byl majetek městu Písku konfiskován a teprve v
r. 1558 byl mu vrácen "ten pustej zámek" a část někdejšího obecního majetku.
Na samém začátku třicetileté války byl v r. 1620 Písek dobyt císařským vojskem.
V r. 1621 byly hrad s městem a celé písecké panství konfiskovány a zastaveny donu Martinu
de Hoeff-Huertovi a Filipu Arrizagovi. Ten však již v r. 1623 postoupil svůj díl Huertovi,
který si zvolil písecký hrad za své občasné sídlo. Po jeho smrti (1637) hrad zpustl a v odhadu
z r. 1638 se už neuvádí. Objekt pak sloužil již jen obecním potřebám
solnice, krámy, skladiště, věznice.
expozice- venkov
Vlastní jádro hradu tvořil pravidelný čtverhran, obklopený na západní straně
k řece parkánem a o něco nižší hradbou, na opačné straně obrácené k náměstí,
odkud byl hlavní vchod, doplněnou ještě příkopem. Do hradu se vjíždělo přes
padací most do brány vestavěné do parkánové zdi. Vedle ní byla branka pro pěší,
přístupná samostatným mostem.
nerosty
Z parkánu se průjezdem ve východním obytném
křídle vjíždělo do obdélníkového nádvoří s otevřenou arkádovou chodbou na
všech čtyřech stranách. Nad průjezdem byla věž, r. 1722 nově pokrytá plechem.
Nevíme, zda patřila k původnímu založení nebo vznikla až po r. 1509, kdy hrad připadl
městu a kdy ve východním křídle a přilehlé části parkánu byla zřízena radnice.
expozice-panovníci
Severní křídlo bylo zbořeno v r. 1751, protože v prostoru mezi mostem a
hradem tehdy začala stavba kasáren, dokončená v r. 1757. S ním také padla velká věž,
jíž se hrad na této straně včleňoval do městského opevnění. Ke zdi obklopující
vnitřní dvůr přiléhala v západní polovině kaple obrácená presbytářem k nezastavěné
východní části. Od parkánu, který probíhal podél západního okraje hradu,
ji dělila sakristie a ven vysunutá hradba, která i na této straně zapojovala
hrad do městského opevnění. Kaple, v r. 1632 pojatá Huertou do stavby pivovaru,
vzala za své až na malý zbytek v r. 1680 spolu s věží, která se zřítila po
podkopání základů při rozšiřování pivovarských sklepů.
historie
Protože již v r. 1851 bylo se Starou radnicí zbořeno i východní křídlo hradu
se vstupní věží a parkánem, zůstalo z celé bohatě rozvinuté dispozice jen
západní křídlo nad řekou. Jeho obytné prostory byly teprve v prvním patře.
Vchod do přízemí byl přímo z nádvoří gotickým hrotitým portálem.
Přízemí a patro spojovala krytá chodba patrových arkád.
Z arkád kolem dvora zůstala jen jejich přízemní část na západní straně,
ostatní dal r. 1632 Huerta zbořit.
hrad v Písku
Z nádvoří vedlo, patrně při dnes již zmizelé kapli, schodiště do prvního
patra arkády, odkud byly přístupné jednotlivé obytné místnosti a tribuna kaple.
V prvním patře, v ose západního křídla tohoto paláce, byl vysoký klenutý sál
osvětlovaný třemi vysokými gotickými okny. Stěny paláce byly pokryty
již zmíněnými nástěnnými malbami. Bývalý hradní palác dnes slouží kulturním
a osvětovým účelům vlastivědného muzea.
(Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě)
kamenný most Písek

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře